2. kapitola - Sen a věštba / 4. část

2. června 2007 v 17:01 | Andreica |  Den smrtí nekončí
" Neodcházej," vztáhnu k ní v naději ruku.
" Musím. Ještě jedna věc. S čímkoli budeš potřebovat, obrať se buď na Alishu nebo paní Trampovou. Sbohem miláčku." S těmito slovy se rozplyne. Nemám vůbec čas přemýšlet, uchopím kabát, vyběhnu z domu. Pokud si dobře pamatuji, tak by se teď měli blížit k té uličce. Mám štěstí, od mého domu je vzdálená pouhé tři bloky. Snad to stihnu v čas. Zahlédnu je, zrovna zabočují za roh. Tohle nemůžu v žádném případě stihnout. Přiřítím se k rohu celá splavená. Jess se zrovna snaží dostat k jeho krku, odrhnu jí. Naštvaně zavrčí. Aby taky ne, když jsem ji zrovna připravila o večeřičku.
" Angelo? Co tu děláš?" diví se Dave.
" Dave na nic se neptej a rychle zmiz." K ničemu se však nemá. " Prosím." Zabere, už odchází.

" A co ty?" zarazí se.
" Já budu v pořádku, jen si tu potřebuji o něčem s Jessikou promluvit. Mohl bys nás konečně nechat o samotě?"
" Proč jsi to neřekla hned?" odejde. Je v bezpěčí. Za to já však nejsem. Zavařila jsem si u ní pěkný kompot.
" Od kud tě znám ty malá puttana?" Ona si mě přece nemůžu pamatovat. Vždyť jsem včera byla v budoucnosti.
" Nevím, třeba ze svých nočních můr."
" Pochybuji, já sny nemám," ušklíbne se, čímž ukáže své ostré špičáky.
" Jen se zklidni upírko. Já tě dneska nezabiji, ale dávej si příště na mě pozor a tvoji kámoši také, protože vás příště už šetřit nebudu." Přeháním. Je první upír, kterého jsem viděla. Navíc ani nevím jak se zabíjejí. Byl by docela poděl, kdyby mi četla myšlenky. Zdá se, že je nečtě, protože se zarazí.
" Kdo jsi?"
" Zapamatuj si jedno jméno - Angela Salvador. Od téhle doby se ho vy upíři bojte, protože vás bude všude pronásledovat."
" Máme se bát nějaké malé usmrkané holky?"
" Přesně tak. Promiň musím jít, už mi to tu s tebou nebaví." Udělám cukrblik.
" Kam si myslíš že jdeš, ty….ty….puttana!" Tohle jsem už někde slyšela. Kde si vzpomenu až po tom, co se díky pěsti skácím na zem. Tak se přece jen něco splnilo, snad by se mohlo splnit i to zmizení. Pocítím v celém těle brnění a pak jenom lehkost, jako bych ani neměla žádné tělo. Podívám se na své ruce, ale nejsou tam. Jsem vážně neviditelná? Jsem. Přesvědčí mě o tom její naštvaný pohled. Ještě bez těla dojdu k Davidovi. V klidu si tam stojí, on ani netuší, před čím zrovna unikl. Zhmotním se, přišla jsem na to docela rychle, stačí si jenom pomyslet.
" Tak můžeme jít." Položím mu ruku na rameno.
" Kde ses tu vzala? Neviděl jsem tě přicházet." Kruci! Na tohle jsem úplně zapomněla. Byla jsem moc zabraná do mé nové schopnosti, což je samo o sobě dosti divné. Ještě ráno jsem odsuzovala magii a jí podobné věci a teď? Teď nejen že na ní věřím, ale já ji i provozuji. Díky mami. Zaplnila jsi prázdné místo v mém srdci. Už jen kvůli tobě můžu začít nový život, být lepším člověkem. Bude to pořádně velká změna, snad se změním k lepšímu.
" Lidi vidí věci, které vidět nemohou a naopak. Takže příště si lépe všímej."
" Od kud se vůbec vy dvě znáte? Pokecali jste si?" zrozpačití.
" Potkali jsme se na atletických závodech, od té doby jsem ji viděla jenom párkrát, a tak jsem si s ní chtěla pokecat," zalžu pohotově.
" Aha." Nastane trapné ticho. Úplně vidím, jak mu v hlavě rotují ozubená kolečka.
" Už tebou nemůžu dál být," řekne z ničeho nic.
" Proč? Co jsem udělala? Poslední dobou se ztrácím v jeho myšlenkových pochodech.
" Takovou dobu jsem o tebe usiloval, ty jsi mě nechtěla. Ne, nepřerušuj mě. Zamiloval jsem se do tebe, hned jakmile jsem tě poprvé uviděl. Většina holek by byla šťastná, kdybych je pozval na rande, ty ne. Proto když jsem dnes potkal Jess, řekl jsem si: " Odpoutej se konečně. Vždyť po světě běhá spousty holek, třeba tahle.". Pak jsi se objevila a zase všechno zkazila. Pokud se s tebou budu dál bavit, nikdy na tebe nebudu moct zapomenout, proto se už nesmíme vídat. Ty se mnou chodit nechceš, mám pravdu?"
" Máš." Ač nerada mu musím odpovědět kladně. Nemohla bych s ním nikdy chodit.
" Pak není co řešit. Sbohem Angelo. Sice se uvidíme v práci, ale nebudu se s tebou bavit, protože s tebou nedokážu ani kamarádit." V očích má bolest, utrpení a hlavně odhodlání. Nepřesvědčím ho o opaku, ani kdybych se snažila sebevíc.
" Davide?" S nadějí se otočí. " Chci tě ještě požádat o poslední laskavost."
" Podle toho jakou." Jeho oči pohasnou. Proč já musím být ta, co zraňuje druhé?
" Nikdy se už neuvidíš s Jessikou, nebudeš ji vyhledávat a když jí náhodou spatříš, půjdeš od ní co nejdál." Nechci, aby mu znovu ublížila nebo ho dokonce zabila.
" Proč ti na tom záleží?" nechápe. Rozhodně mu nemůžu říct pravdu. Zavolal by na mě psychiatry.
" Prostě mi to slib, není důležité proč," naléhám.
" Dobrá, máš můj čestný slib." Odhází pryč.
" Díky." Pomyslím si. Snad dojde domů v pořádku.
Vše na mě dolehne až doma. Hystericky brečím ve vaně, kde na sebe nechávám tryskat proud vařící vody. Nepomáhá, vůbec nezahřeje. Cítím se jakoby mi někdo zabodával studené nože do hlouby těla. Musím se vzchopit. Jsem přece výjimečná, mám možnost zachránit spousty lidí, proto nesmím být slabá. Zítra, vlastně už dneska, zajdu za paní Trampovou. Určitě bude vědět, jak mi pomoct.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vesper vesper | Web | 3. června 2007 v 11:49 | Reagovat

Líbí se mi, že to reálně s Davidem skončilo a ne žádným usmrkaným happy endem (což neznamená, že bych je neměla ráda :-D ). Teším se na další část, jenom škoda, že si ji přečtu až za týden, protože někam jedu. :-(

2 Andreica Andreica | Web | 3. června 2007 v 12:21 | Reagovat

vesper: já tu tady ten týden taky moc nebud. Takže tu budou tak nanejvíš dvě pokračování. Tak si ten výlet užij=)

3 vesper vesper | Web | 3. června 2007 v 14:36 | Reagovat

Díky budu se snažit, ale opravdu bych si ho užila, kdyby se něco stalo učitelovi a on by musel být celej tejden doma.

4 Andreica Andreica | Web | 3. června 2007 v 15:49 | Reagovat

Vesper: Tedy ty jsi ale zákeřná =D. Chudák pan učitel by potom s vámi nemohl jet a buzerovat vás =))))))))))

5 Rochelle Rochelle | Web | 3. června 2007 v 19:47 | Reagovat

pěkné! jsem na tom jako vesper - tento týden tu nebudu... o to víc si ale pak přečtu další super věci na tvém supa blogu_ x-)

6 Andreica Andreica | Web | 3. června 2007 v 21:55 | Reagovat

Rochelle: jsem ráda že se líbí. Původně byl zařízený jen pro tuto knížku, ale asi bych sem měla dávat i jiné věci, aby nebyl tak pustý =)

7 LeOnKa LeOnKa | 4. června 2007 v 16:06 | Reagovat

pustý nepustý....nám věrným čtenářkám to stačí,viďtě holky:oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama