4. kapitola - Krutý svět / 1. část

19. června 2007 v 15:59 | Andreica |  Den smrtí nekončí
V posteli přemýšlím. Když ve snu můžu vidět do budoucna, šlo by to i naopak - objevit se v minulosti?? Před usnutím si úpěnlivě přeji zjistit vše o Amadeovi………
Objevím se na trhu. Můžu být tak v šestnáctém až sedmnáctém století- všude samý stánek se zvířaty, zeleninou a lidé oblečení v divných věcech.. Zrovna kolem mě běží tak pětiletá holčička. Následuji jí, protože mě jako jediná ze všech zaujala. Zaběhne do polorozpadlé chatky, kam ji následuji.
" Svěcená voda, matko má." Podává lahvičku ženě, která mi velmi připomíná mě. Pokud jsem někdy měla dvojče, tak to byla určitě ona. Sklání se nad mrtvolně bílým mužem. Ježíši…..vždyť tam leží Amadeo! Je to vážně on nebo zase nějaká kopie?? Pokud to je on, tak tím pádem by byl víc jak čtyři století starý. To není možné, ledaže…….., ale tomu se mi nechce věřit. Žena vylije láhev do misky, namočí v ní hadr a položí mu ho na krk. V tu chvíli se odehrají dvě věci najednou - Amadeo nadpozemsky zařve a děvčátko leknutím vylije misku se svěcenou vodou.

" Co jsi to jen provedla? Teď ho nebudeme moct zachránit," zařve na chudáka malou.
" Odpusťte, matko má. Já jsem vážně nechtěla. Zemře otec můj?" OTEC??Takže ta dívka je jeho manželka a ta holčička plod jejich lásky?
" Carolin jdi se schovat a nevycházej dokud ti sama neřeknu," rozkáže, po té se slzami v očích vezme dřevěný kolík. " Vždy tě budu milovat Amadeusi, tohle je pro tvé dobro. Jsme si souzení, tímhle naše láska nekončí. Shledáme se v jiných životech. Sbohem." Napřáhne se, ale své dílo nedokončí, protože…… " Amadeusi, ty žiješ!" Zvolá s veselostí, s něhou a láskou mu padne okolo krku.
" Isabello mám žízeň, tak strašnou žízeň," zaúpí.
Isa? Tak mi přece říká paní Tramp, že by mezi tím vším byla nějaká souvislost? Sama předpověděla, že na diskotéce potkám svou pravou lásku. Jediný kdo připadá v úvahu je Amadeo. Co kdyby minulost s budoucností byly spolu spoutané a tvořili tím přítomnost? Že bychom si vážně my dva byli souzení?
" Hned můj drahý." Aktivně vyskočí, aby mu mohla posloužit, ale on si ji přitáhne zpátky.
" Nechci vodu, chci tebe. Tak krásně voníš." Snad se nechystá udělat to co myslím??? Kdyby přece jen byl zubáč a chtěl ji zabít, i tak nesmím měnit minulost, to mi nenáleží. Díky minulosti teď žiji v dobré přítomnosti. Kdybych cokoliv změnila, mohla bych se vrátit do horšího světa. Rozhodně nesmím zasahovat.
" Ale nic se přece neděje bezdůvodně!" Ozve se v mé hlavě hlásek, který si rád říká svědomí. " Co když tu jsi, abys zrovna něco změnila?" Ise však už nepomůžu, leží mrtvá na zemi. Zbývá tedy jejich dcera, té už musím pomoct.
" Carolin, kde pak jsi? Už můžeš vylézt, vše je v pořádku," začne Amadeo vábivým hlasem. Musím ho nějak zastavit. Ale jak??? Vždyť jsem si s jeho manželkou podobná jako vejce vejci, toho by se dalo nějak využít……… někde musí být její osobní věci. Najdu je bez potíží, jako bych tu už někdy byla. Sundám si své oblečení a obléknu se do jejího, šaty mi sednou přesně - nikde neškrtí, nikde neodstávájí. Už viditelná doběhnu do světnice. Scéna, kterou vidím před sebou, mě zarazí. Ti dva stojí každý na jedné straně místnosti. Carol se krčí v rohu a Amadeo se k ní pomalu blíží. Každá jeho věta, každý jeho krok děvče ještě víc rozpláčou. Ani jeden mě však ke své smůlu nevidí.
" Drahoušku poběž k mamince," Oba se otočí mým směrem, pokud jsem udělala blbost, zjistím až za chvíli. Rozpřáhnu jejím směrem ruce a ona se mi vrhne do náručí. Chudinka, celá se klepe, ale určitě si myslí, že jsem její matka. Každý plán má chybu a já upřímně doufám, že tenhle ji mít nebude.
" To není možné. Nemůžeš být živá, vždyť jsem tě před chvilkou zavraždil."
" Ano, tak jest. Naší dcerku však nedostaneš. Nevydám ti jí, i kdybych měla umřít tisíckrát." Sledování starých filmu se rozhodně vyplatí, umím jak takž napodobit styl jejich mluvení
" Drahoušku, pojď, odvedu tě k lepším lidem. S tebou jsem Amadeusi neskončila, sejdeme se v budoucnosti. Později zjistíš jakou jsi udělal chybu, když jsi mě zavraždil. Za čas se ti vrátí svědomí, vzpomínky na lidský život, city a hlavně svědomí." Uchopím Carol za ruku a vyjdu s ní z místnosti, v které zanechám zmateného, čerstvě stvořeného upíra. Tak tohle nám prošlo, ale kam teď? Vůbec to tu neznám. Chvíli bloudíme jen tak po nádvoří, poté si zajdeme sednout na nedalekou mýtinku.
" Co se stalo otcovi, matko má?" Hmmm, jak odpovědět??
" Zlá paní ho proti nám poštvala mocným kouzlem." Nic lepšího mě nenapadlo. Lidé v tu dobu přece věřili na čarodějnice a zlo.
" On už nás nemá rád?" zeptá se plačtivě. Posadím si ji klín, abychom si mohli koukat do obličeje.
" Stále tě miluje i maminku, jen si to teď neuvědomuje. Musím tě někam schovat. Neznáš místo, kde by tě otec nikdy nenašel?" Smutně zakroutí hlavou. Jsme ztracené.
" Já ho znám." Otočím se po hlase. O strom se opírá muž s přívětivým úsměvem na rtech.
" U mě a mé rodiny bude v bezpečí, věř mi Angelo." To se snad někde rozdávají noviny s mým jménem a fotkou, že mě už znají i v minulosti?!
" Odkud -," začnu.
" Odkud znám tvé jméno? Mám stejnou schopnost jako ty - vidím věci, které se ještě nestaly, ale stanou."
" Dokaž to," poručím.
" Jako malá poběžíš po zahradě, zakopneš a rozrazíš si kotník o rýč." Nevědomky si sáhnu na kotník. Táhne se mi přes něj deseticentimetrová jizva. " Tvá matka byla zavražděna, když ti byli tři roky," možná by pokračoval, kdybych ho nezarazila.
" Dobrá. Berme, že máš možná pravdu."
" Vždycky ji mám," přeruší mě.
" Ale to ještě nedokazuje, že dokážete ochránit Isabellinu dcerku. Vždyť ani sami nevíte, proti komu jí budete bránit." Navíc vím, že on taky není člověk. Vyzařuje z něj síla a nadpřirozeno. Upír rozhodně není, nemohl by být na slunci. Tak co tedy je?
" Zvládneme ji ochránit před upírem, my jsme taky strážci noci." Tím se vše vysvětluje. Je vlkodlak. Můžu mu však důvěřovat? Nikdy jsem se s žádným nesetkala. Vím pouze tolik, kolik mi řekla babi. Něco mi ale našeptává, že mu můžu stoprocentně důvěřovat.
" Dej mi jediný důkaz o svém původu a svěřím ti Carolin." Přece jen jistota je jistota.
" Jmenuji se Cornelius Demetri a můj lid poznáš podle znamení na předloktí." Vhrne si rukáv, aby mi mohl ukázat tetování vlka vyjícího na měsíc. Tohle už mě přesvědčí.
" Zlatíčko," otočím si dívku k sobě čelem, " Miluji tě, ale musím tě teď opustit, i když nechci. Tady u těch lidí budeš v bezpečí. Buď hodná a poslouchej je." Políbím jí na čelo.
" Taky tě miluji, matko má," rozpláče se, ale jde s Corneliusem.
Musím počítat do deseti, abych se také nerozbrečela. Tak mi za tu chvilku přirostla k srdci.
" Sbohem Corneliusi, postarejte se o mi o ní co nejlépe," požádám.
" Nashledanou Angelo. Dneškem se nevidíme naposled." Odejdou. Počkám si dokud nesejdou z kopce, naposledy zamávám. Hlavou se mi hodní tisíce otázek. Všechny směřují k Amadeovi. Proč mi neřekl, že je upír a proč jsem to nepoznala?? Co se stane s Carolin a Coreneliusem??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andreica Andreica | Web | 19. června 2007 v 16:00 | Reagovat

Zde máte menší uchutnávku ze 4. kapitoli. Celý zbytek týdne tu nebudu, protože jedeme se školou na školní výlet, ale rozhodně vám slibuji, že až přijedu, tak sem dám další kapitolu. Mějte se tu hezky=)

2 Lenna Lenna | 19. června 2007 v 17:03 | Reagovat

Nevědomky si sáhla na kotník? To vážně jde? :)))

Ale trochu tápu v těch snech, v minulém, když se jí zdála budoucnost, jen přihlížila.. tentokrát však mohla zasahovat?

3 Andreica Andreica | Web | 19. června 2007 v 18:15 | Reagovat

V minulém snu, se taky objevila.......ty sny nejsou vůbec sny, ale vize.....myslela jsem, že je to v druhé kapitole dost vysvětlené, ale asi ne......

4 vesper vesper | Web | 21. června 2007 v 19:02 | Reagovat

Tak toto jsem opravdu nečekala, pěknej šok. :-)  Teď mě zajímá, jestli v ní Amadeus (mimochodem moc pěkné jméno) vidí pouze svojí mrtvou ženu nebo něco víc...

5 Rimmer Rimmer | 25. června 2007 v 10:51 | Reagovat

Skvely Andy! Jen tak dal. Uz se tesim na dalsi cast.

6 alfik alfik | Web | 25. června 2007 v 15:53 | Reagovat

pááni, kdy bude pokráčko?:-)

7 Andreica Andreica | Web | 25. června 2007 v 18:00 | Reagovat

Pokusím se ho sem dát dneska večer, jinak bude zítra

8 Antionette Antionette | 3. října 2007 v 21:11 | Reagovat

je to moc moc dobré:)

9 kayra kayra | 28. října 2007 v 16:05 | Reagovat

takže moje predpoklady, že je upír sú správne... ja jednoducho zbožňujem upírov...

10 Andreica Andreica | Web | 5. listopadu 2007 v 16:43 | Reagovat

kayra: tak to jsme dvě;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama